Šachovnice
V určitý čas, oba připraveni
Ty a já na desce dřevěné.
Oba na stejném válečném poli.
Půjdeme spolu po cestě trnité.
Černá a bílá pole plochu vyplňují,
Příprava k bitvě každou chvilku vrcholí.
Každý z nás na své vlastní barvě stojí..
A „láska“ k druhému s námi zápolí.
Hra už bohužel ale byla zahájena,
Teď ani jeden z nás nemůže uskočit.
Přiznávám, bojovat s tebou nejsem připravena.
Má strana nemůže nad tebou zvítězit.
Pěšáci cestu odkrývají, a já za nimi stojím.
Po boku věže, střelci, koně a já bez krále.
Sama na straně své i přes všechny, se bojím.
Však sílu v Tobě vidím - mám i nadále.
Vyrážíš, útokem bereš mé věže a koně.
A já střelce proti Tobě posílám.
I když si myslíš, že máš účinnější zbraně.
Výhružky tvých spojenců –Tebe nevnímám.
Náhoda ale pracuje, padají obě strany,
Na desce stojíme jenom my dva.
Zůstali jsem proti sobě úplně sami.
A já poslouchám nadále slova Tvá.
Jsme jen Ty a já jsi na řadě – další tah.
Ale stejně jako u mě ozývá se váhání.
Jestli dokážeš jen tak, dát mi mat.
Jestli pak nenadejde u Tebe po mě strádání.
Tak stojím proti Tobě a ty zas proti mně.
Ptáme se mlčky jeden druhého.
Stojíme sami ne už na světle ale v tmě.
Kdo z nás najde v sobě – něco víc než silného.
Má vlídnost – proti Tvé hrdosti
Nabízím ruku, nabízím s ní i něco více.
Pojď spolu zahodíme všechny starosti.
Ať každý z nás nestojí na druhé straně šachovnice.