Neznám Tě
Neznám Tě, nevím co Tě bolí,
Vidím i na dálku rány na duši.
Vím, že toto se špatně hojí.
A že pro Tebe slunce nezáří.
Nezoufej, vše špatné v dobré obrátí.
Zas déšť a krupobití odejde.
Ruka vlídná, do krásy života Tě navrátí.
A den „D“ teprve nadejde.
Neskláněj hlavu můj milý,
Teď ne ! Narovnej se a hrdě hlavu vzchop.
Třeba jen srdce Tvé se momentálně mýlí.
Jednu věc v životě, ale pochop.
Není nám dáno, z té vrstvy menší,
My žijeme v rýmech, život do nich vkládáme.
Vím, že život je teď o něco těžší.
A že z bahna se každou ranou hůř a hůř zvedáme.
Síly máš dost, já to vím, ale neznám Tě.
Nevím, zda má mě to mrzet nebo ne.
Však cítím právě teď, momentálně,
Že klid a pohoda opět u Tebe nastane.
Utři slzu, zatlač bol, k ničemu to není.
Vzpomínej na chvíle krásné.
Je mnoho jiných lidí, co Tebe si cenní.
Pro které chvíle s Tebou, jsou víc než vzácné.
Jen úsměv maličký, pohlazení po slovech posílám.
Nemám právo však, utěšovat Tvůj bol.
Chci abys věděl, že i pro Tebe pochopeni a kapesník mám.
Je jen na Tobě, jak se zachováš možnosti si zvol.
I přes všechno, věř, a síla Tvá Tě povede.
Vyjde opět slunce, to Ti slibuji.
Sám vidíš, že tady tudy cesta nevede.
Určitě je hodně lidí, kteří Tě milují .. proto nezoufej …