Na kroužku motýl
Na kroužku stříbrným,
motýl se třepotá..
Z letu snad schvácený
Tobě se podobá..
Na křídlech jemná kresba,
jedinečný sám sebou.
Ta kresba je tvá cesta,
která se pojí neustále se mnou.
Nos ho a dej mu sílu žít,
já v něm ukryt žiji.
Nos ho, ať můžem spolu být.
s Tebou se stále biji.
Vzpomínka jsem – Ty víš,
nemá cenu mi vzdorovat.
Jsem u tebe když usínáš či spíš,
já uměl Tě Malá milovat.
Odejdi prosím, a netrap mě dál,
odejdi a dej motýli svobodu.
Odejdi a vezmi sebou po tobě žal,
já s Tebou do hrobu nikdy nepůjdu.
Nemluv a odejdi z života mého,
zůstaň pouze v srdci.
Odejdi do ráje, mě dalekého,
jednou se sejdeme příteli přeci.
Tys měl být mým andělem strážným,
a ne mě takhle chodit strašit!
To tys mě měl bránit, pohledem vážným,
a ne mou duši takhle plašit!
Odejdi a já slibuji, že již druhým rokem,
pojedu za tebou do dáli,
Přijdu za tebou, mezi kříže krokem,
budu Tě hladit z povzdálí.
Přijedu za tebou a náhrobek pohladím,
přijedu položit květinu.
Přijedu, kamennou desku políbím,
položím na ní kopretinu.
Tím sbohem příteli naposled dávám,
posledních pár slov, pro Tebe v tento den.
Prosím, jen tohle po Tobě žádám,
nechoď již za mnou ani jak pouhý sen …