Medvídek plyšový
V koutku pokoje, potichu tiše,
Sedí tam kamarád celičký z plyše.
Pod krkem mašličku, očíčka skleněná,
Mazlivý pohledem, ouška má vzpřímená.
Čapnu ho pomazlím, vší silou stisknu.
Z radosti příteli, polibky tisknu.
Hladím mu kožíšek, jemný jak samet.
S ním je mi dobře, s ním můžu se válet.
Čumáček hnědavý s úsměvem na líčku,
Nevím čím, miláček, přilnul mi k srdíčku.
S ním je mi dobře, s ním je mi krásně.
On šeptá mi do ouška pohádky, básně.
Kamarád věrný, kamarád plyšový,
Vždycky byl, plyšáček, a je stále takový.
Hřejivý kožíškem, hladivý dotekem.
Němým ve tváři, však milý pohledem.
Můj milý plyšáčku, má vrbičko jediná.
S Tebou bez obav, v bezpečí se mi usíná.
Budeme spolu, ty a já jak holčička malá.
Jedna polovička pro druhou, více než drahá.
I když je plyšový medvídek miloučký,
V srdíčku jak na bříšku, vábivě měkoučký.
Přeji si z pohádek kouzlíčko vyškemrat,
Světýlkem ve dlaních, život mu darovat.
Medvídku plyšový ..