Jsem
Jsem tisíc a jednou nocí ve světě,
Jsem valící lavinou, co nikdy nic nesmete.
Jsem tíhou světa, však vznáším se s lehkostí.
Jsem hojením ran, přinášející stovky nemocí.
Jsem černou ovečkou v běloučkém stádu,
Jsem nočním kouzlem, co budí Tě k ránu.
Jsem životem co smrt stále přináší,
Jsem malým potůčkem, jenž prudce Tě unáší.
Jsem listem padající s tíhou kamene,
Jsem kusem ledovce, který nezebe.
Jsem zvířetem krotkým v divočině.
Jsem únavou co nikdy nespočine.
Jsem důvěrou co vždy ostatní zradí,
Jsem tupým nožem, co lehko tě zraní.
Jsem všude a zároveň nikde,
Jsem neštěstím, jenž z klidu vyjde.
Jsem smyslem zbytečného života.
Jsem kormidlem, ztroskotaného pilota.
Jsem knihou jejíž jazyku nikdo nerozumí.
Jsem lepidlem, jímž vztahy opět se navazují.
Jsem v každé chvilce však součástí nicoty,
Potřebou bohatých a častí prostoty.
Jsem to já, jenž nikdo nezná jméno její.
Jsem skálou, co bouři neustojí ..
Prostě jsem …