Uzavírám ..
Poslední naděje, poslední plamínek,
poslední touha a pár vzpomínek.
Ty dnes uzavírám
a do zapomnění házím,
na doktora čas své uzdravení vsázím.
Přesvědčil si mě, že už mě nemáš rád,
že v podstatě svý jsi míň než kamarád.
Že jsi bytost, kterou každý pozná,
a též bolest, kterou každý pozná.
Poslední kapka, poslední naděje,
dřív než se tělo mé naposled zachvěje.
Při vzpomínce na Tvé doteky
a na dlouhé, slz plné potoky.
Ti vzpřímeně do očí zdělim,
že už s Tebou si rady nevim.
Že bojovala jsem, ale zbytečně,
že krev ze srdce už mi neteče.
Já zapomínám a vtloukám si,
že jsi lhář.
Bez srdce kluk a odporný sukničkář!
Že nezasloužíš si ani jednu slzu mou,
promiň oči mé plakat už nemohou.
Uběhl skoro rok a těch pár měsíců byl žal,
já už jsem nechtěla doopravdy dál.
Ale teď vím, že toho lituji
uvědomuji si, že s Tebou chybuji.
Ráda jsem tě měla, vím že mi nevěříš,
doufám, že snad to jednou pochopíš.
Že ta ubohá chudinka nejsem já,
ale jen podlost a hrdost Tvá!
Vlastně jsi to celý Ty,
z toho se skládáš.
Jsi jen zlo, který každému dáváš.
Já už končím a vzpomínat už nechci,
tak to prosím Tě na vědomí vezmi.
Jsi jen chvíle krásná, jsi iluze,
jak chcemický děj, jak koroze.
Před Tebou já si své tělo chránim
a srdce před jiným, nikoliv před tebou bráním.
Vždyť Tobě jde přeci jen o jedno,
ne o duši, o srdce, ale jen o tělo !
Nebudu Tvoje lži citovat,
uznej sám, kdy toho budeš litovat.
To všechno do knihy s Tvým jménem uzavírám
Tím příběh o nás dvou navěky zavírám ....
